Na počátku éry Meidži žil slavný zápasník Ónami (Velká vlna).
Ónami byl neobyčejně silný a skvěle ovládal zápasnické umění. V tréninku porazil i svého učitele, ale při veřejném klání měl vždy takovou trému, že ho poráželi i jeho vlastní žáci.
Proto se Ónami rozhodl, že požádá o pomoc zenového mistra. V té době pobýval v blízkém klášteře potulný učitel Hakudža. Ónami šel za ním a svěřil se mu se svým trápením.
"Jmenuješ se Velká vlna," pravil mistr. "Zůstaň tedy v klášteře přes noc a představuj si, že jsi tou vlnou. Již nejsi zápasník, který má strach. Jsi obrovskou masou vod, která smete vše, co se ji postaví do cesty. Učiň tak a staneš se nejlepším zápasníkem v zemi."
Učitel se uložil ke spánku. Ónami se usadil k meditaci a snažil se představit si sám sebe jako obrovskou vlnu. Napadalo ho spousta věcí, ale časem se mu dařilo stále více se soustředit na představu vln. S postupem noci byly vlny stále mohutnější a mohutnější. Odplavily květiny i s vázami. Dokonce i Buddha na oltáři se zachvěl. Před svítáním byl chrám jen pouhou třískou, zmítající se na rozbouřené hladině nekonečného moře.
Ráno zastihl učitel Ónamiho stále ještě pohrouženého do meditace, se slabým úsměvem na tváři. poplácal ho po zádech. " A nyní tě již nic nevyvede z míry," pravil. "Jsi tou vlnou. Smeteš vše, co se ti postaví do cesty."
Téhož dne se Ónami přihlásil na velký zápasnický turnaj a zvítězil. Od toho dne nebylo v Japonsku muže, který by se s ním mohl měřit.